ATP Montreal 08/11 19:50 24 Nicolas Mahut v Jeremy Chardy 1-6,5-7
ATP Montreal Qual 08/09 18:00 46 Nicolas Mahut v Ernests Gulbis 7-6,5-7,3-6
Wimbledon 07/02 15:20 24 Tomas Berdych v Nicolas Mahut 6-1,6-4,6-4
Wimbledon 06/30 15:30 23 Filip Krajinovic v Nicolas Mahut 6-7,4-6,6-3,5-7
Challenger Bordeaux 05/11 10:40 25 Nicolas Mahut v Andre Ghem 5-7,6-3,2-6
ATP Madrid Qual 05/03 09:00 46 Luca Vanni v Nicolas Mahut 6-4,3-6,7-5
ATP Madrid Qual 05/02 09:00 45 Nicolas Mahut v Joao Souza 7-6,6-4
Challenger - St Brieuc 04/12 13:00 29 Nicolas Mahut v Yuichi Sugita 3-6,7-6,6-4
Challenger - St Brieuc 04/11 13:55 28 Lucas Pouille v Nicolas Mahut 5-7,4-6
Challenger - St Brieuc 04/10 15:30 27 Nicolas Mahut v Remi Boutillier 7-6,5-7,7-6
Challenger - St Brieuc 04/09 16:00 26 Nicolas Mahut v Yann Marti 6-3,6-0
Challenger Le Gosier 03/31 19:00 25 Nicolas Mahut v Ruben Bemelmans 6-7,3-6
ATP Miami Qual 03/23 19:25 44 Nicolas Mahut v Norbert Gombos 6-7,3-6
Davis Cup 03/08 13:50 1 Jan-Lennard Struff v Nicolas Mahut 7-6,6-3
Challenger Orleans 09/24 17:00 25 Ruben Bemelmans v Nicolas Mahut 6-3,6-4
US Open 08/25 18:35 23 Thomaz Bellucci v Nicolas Mahut 7-6,6-4,6-1
ATP Cincinnati 08/11 17:20 24 Marinko Matosevic v Nicolas Mahut 6-4,7-6
ATP Newport 07/10 16:30 27 Sam Groth v Nicolas Mahut 6-3,6-4
ATP Newport 07/09 15:00 26 Luke Saville v Nicolas Mahut 4-6,2-6
ATP Newport 07/08 15:00 25 Facundo Arguello v Nicolas Mahut 6-7,4-6
Wimbledon 06/24 10:30 23 Marcel Granollers v Nicolas Mahut 6-4,7-6,6-7,6-4
ATP Madrid 05/05 13:00 24 Albert Ramos-Vinolas v Nicolas Mahut 6-1,7-6
ATP Miami 03/20 15:00 23 Denis Istomin v Nicolas Mahut 7-6,7-6

Wikipedia - Nicolas Mahut

Nicolas Pierre Armand Mahut (výslovnost , * 21. ledna 1982 Angers) je francouzský profesionální tenista, který s krajanem Pierrem-Huguesem Herbertem zkompletoval v letech 2015–2019 kariérní grandslam v mužské čtyřhře, tj. jako osmý pár historie vyhráli všechny čtyři majory. Po boku Herberta triumfoval na US Open 2015, Wimbledonu 2016, French Open 2018 i 2021 a Australian Open 2019. Společně také ovládli Turnaj mistrů 2019 a 2021.

Mezi roky 2016–2017 byl světovou jedničkou ve čtyřhře, 49. v pořadí od zavedení žebříčku a po Yannicku Noahovi druhý francouzský muž na čele singlové či deblové klasifikace. Mezi lety 2016–2017 strávil na čele žebříčku 39 týdnů během dvou období.

V juniorské kategorii vybojoval singlovou trofej ve Wimbledonu 2000 a deblová vítězství na US Open 1999 a Australian Open 2000. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři singlové a třicet sedm deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šestnáct titulů ve dvouhře a dvacet čtyři ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2014 na 37. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2016 na 1. místě. Trénují ho Nicolas Copin a Nicolas Renavand. Předtím tuto roli plnili Thierry Ascione, Nicolas Escudé, Gabriel Urpi či Jérôme Haehnel.

V úvodním kole Wimbledonu 2010 odehrál proti americkému hráči Johnu Isnerovi nejdelší zápas tenisové historie. Čas utkání činil 11 hodin a 5 minut. Dvakrát došlo k přerušení pro tmu. Isner jej vyhrál po setech 4–6, 6–3, 7–6, 6–7 a 70–68. Své prožitky pak popsal v knize Le match de ma vie (Zápas mého života).